O knize: 2012 / „Pomalu“, tedy jak žily dvě tisíciny, próza byla napsána - pokus vylíčit, jak jsme viděli my sami v zrcadle nadcházejících časů: příběhy o prosperujícím úředníkovi, z něhož se náhle vyklube tulák bez domova a začíná nový život, s úžasem se dívá na sebe; o blaženosti krymského letoviska, která se pro vypravěče nečekaně obrátí naruby a donutí ho zažít téměř smrtelnou malátnost; o životě obyvatel obyčejného moskevského nádvoří, jehož obrazy najednou začínají připomínat děravé plátno a z černých prasklin tohoto plátna se vynořují předlohy neznámé - děsivé a uhrančivé - reality; o hotelové dívce v noci a jejím podivném klientovi, kteří společně zjišťují, co se s nimi vlastně děje; a další příběhy. Jinými slovy, próza o „obyčejném“ životě „obyčejných“ lidí, z nichž každý je záhadou pro ostatní i pro ně samotné..